Na sucho skládaná zídka z kamene získaného sběrem v místě stavby je tradiční technologií uplatňované v Brdech od 18. století pro vymezení pozemkových hranic.

Taková zídka je pevná a trvanlivá, při kvalitním a poctivém řemesle vydrží věky a umí stárnout. Je výrazná, zároveň samozřejmá jako logický element vzniklý z místního prostředí. Technologicky nenáročná, základní dovednosti při stavbě je však třeba. Snadno opravitelná. Investiční náklady lze minimalizovat díky úspoře materiálu získaného místním sběrem a uplatněním programů podporující environmentální a sociální aktivity.

Linie fyzicky určené čtyřmi kamennými zídkami se sbíhají v bodě čtyřmezí. Ten zůstává vyznačen nadále jen oblým kamenem uprostřed křižovatky lesních cest. Zídky jsou pečlivě vyskládané, konického profilu dle možnosti s mírně zaoblenou korunou.

Turista, tramp, biker, běžec či lesní dělník přichází do sedla Kuchyňky veskrze smrkovým lesem. Soustava zídek vymezuje čtyři zužující se prostorové segmenty, cesta se vine nezávisle, směřuje ke středu – křižovatce lesních cest. Malá mýtina, hraniční kámen, louže, rozcestník. Nenucené místo (po)zastavení.

vyhlašovatel: Město Hostomice
autor: Michal Fišer
spolupráce: Tomáš Zdvihal
stav: soutěžní studie